Scene, Santa Cruz a Reckless Love. Vídeň.

Tak jsem odletěla z Anglie a ve středu 16. března jsem odjížděla busem z Prahy do Vídně, abych zase navštívila "mé staré známé". Bylo tu však něco nového a to, že do Vídně spolu se mnou jeho asi tak tisíc jedna Čecháčků. Do Brna jsem přijela s Nikitou, a v Brně se k nám ještě připojili Radim s Lenkou. Když jsme dorazili konečně ke klubu Szene asi kolem třetí, kupodivu tam ještě nestál ani bus. Tak jsme se rozešli na jídlo na hlavní. Vrátili jsme se asi tak za hodinu, bus už tam stál, dokonce vyložený, a slyšeli jsme zvukovku. Postupně si tam Middy, Hessu a Johnny chodili dávat čouda. Když jsme se vrátili z jídla, stála tam jedna fanynka s rodiči, ta hned, že se s nimi vyfotí. Říkala jsem si v duchu, že ještě bude času. Najednou z klubu vylezl Archie.

 To ale chtělo fotku. Křiklavě oranžové kraťasy, tílečko, vlasy pěkně do rozcuchaného drdůlku, a na očích brýle (sluneční) a na nohou žabky. Zase se s pár děvčaty vyfotil a zalezl dovnitř, asi na hodinku. Mezi tím vylezl Lars z klubu, zakouřit si a zase zalezl zpátky. Při zpáteční cestě se na mě tak koukl a říká: "Čím si přijela??" Tak já, jako že busem. Asi si myslel, že si k nim zase schovám kufr :D Bavila jsem se s ním taky o tom, co ty fotky z Nottighamu. Říkal, že teď ne. To bylo fakt super. Když vylezl zase Archie z tourbusu, místo žabek teď měl botasky. Za sebou táhl dolů ze schodu v tourbuse těžký kufr. Šla jsem tedy za ním, a zeptala se ho, jestli chce pomoc. Prej ne. Radim mi pak říkal, že na něm bylo vidět, že chce, ale.... asi mu to hrdost nedovolila.

Každopádně čím víc tam jako fanoušků, tím víc jsem si myslela, že i koncert v ČR by nebyl k zahození. Však prvních třicet fanoušku, co se tam naskytli jsem znala aspoň od vidění. Vezla jsem manažerovi flašku slivovice a měla jsem neblahé tušení, že pokud mu to nedám před koncertem, dovnitř se s tím nedostanu, i když v Anglii nám věci neprohledávali. Naštestí vylezl a já mu to s "To máš za tu pomoc v Nottinghamu" předala.

Když nás pustili dovnitř, přesně. Kontrolovali nás, i když pokud jste měli velkou tašku, zeptali se, jestli tam nemáte něco ostrého, nebo pití a pustili vás. Radim, když jsme se usídlili, tak na mě: "Si mohla říct, já bych ti vral flašku od nás, domácí". Já, že asi by to nechtěli, když tam není kolek. A Radim na to vzápětí: "Tak bys to vypila s nimi no, aspoň by ses svezla...."

Szene klub byl docela malý, i tak se to nevyprodalo. Zvuk při Santa byl asi ještě horší než v Anglii, jako vždycky se Reckless dali, ale chtělo by to vylepšit. Roztáhly jsme s Lenkou vlajku a užívali koncertu. Lenka říkala, že na mě Pepé reagoval. To je milý. Hráli Reckless, když v tom se za námi přiřítili nějaký Češi opilí jak hovada a snažili se prorvat dopředu. Sice tam byl security ale, no, jako kdyby tam ani nebyl.

Když koncert skončil, ihned přišel Olli, ještě jsme ani neměli sbalenou vlajku. To nastala mela, nasáčkovaný jsme tam byli pěkně, do toho ještě Santa se tam podepisovali a fotky s nimi. Val chtěla fotku s Archiem, a já jsem ji měla vyfotit, jenže, připletl se mi tam Olli, a tak jsem musela čekat, až odejde, přece jen, když stál mezi mnou a Val. Už to nikdy nechci zažít. Pepé říkal: "To už je tvoje konečná co?". Bohužel, možná bohudík, jsem věděla, že ne, že pojedu ještě dál. Nezapomněla jsem mu to říct a tak když jsme se loučili, rozloučili jsme se se slovy "Nashle v Mnichově".

Archie byl ale taky pěkně nalitý. Když se to uklidnilo a skoro všichni odešli buď na bar, nebo domůArchie tam ještě zůstal, zeptala jsem se ho, jestli mi nezavolá Larse, protože byl v backstagi. A on: "No backstage!!" Chápete to? :D Jako bych se někam sr*la. Nemám tohle zapotřebí. V tu chvíli jsem ho na moment přestala mít ráda.

Ale i Lars pak přišel, já jsem se mu snažila vnutit flashku. Říkal, že by ji ztratil, tak že až v Mnichově. Tak jo, budu tomu věřit.

Pomalu jsme se blížili ven, ještě jsme stáli u busu, který byl hned před klubem. Za chvíli z klubu vylezl Olli a chtěl pokračovat hned do busu, ale fans jsou fans, takže přece jen, krátký pokec a foceníčko bylo. Pak namačkal kód na displeji tourbusu, vstoupil a zase zavřel. Davem to zahučelo a pár lidí tam začalo skandovat jeho jméno. Najednou se otevřeli dveře, Olli nám zamával a zase je zavřel. Někdo by mohl být naštvaný, ale.. i oni mají právo na soukromí. A mě to pobavilo.

Vydali jsme se směr Mekáč a doufali, že ještě bude otevříno. Že jsme šli tím správným směrem, jsme poznali podle toho, že naproti nám šel Lars s Johnnym a Tazzem s taškou Mekáč.